váš pes je tím, čím ho nakrmíte", jako parafráze staré jogínské poučky. Krmení zvířat je možné hodnotit z několika hledisek. Pomineme odborné hodnocení krmiva z hlediska obsahu bílkovin, sacharidů, tuků, vlákniny a popelovin, stupeň jeho stravitelnosti, vlhkosti a dalších ukazatelů. Zájemci o tyto informace si je jistě najdou v příslušné literatuře. Praktičtější pro chovatele je např. dělení podle věku, fyzického zatížení, velikosti plemene. Podle věku dělíme psí populaci na štěňata (do 4 měsíců), mladé rostoucí psy (od 4 do 12 měsíců), dospělé psy, staré psy (velmi individuální). Podle fyzického zatížení bychom měli rozlišit pejsky s běžnou, zvýšenou (povahově temperamentní) a vysokou (služební a sportovní psi) aktivitou. Specifické nároky mají pak sáňoví psi, březí a kojící feny. Podle velikosti pak rozlišujeme toy plemena, malá, střední, velká a obří plemena. Sestavit podomácku ideální krmnou dávku pro psa je pro laika dosti náročné. Předpokládá to dosti podrobné znalosti v tomto oboru a mnoho času při přípravě. V současné době je pro většinu majitelů a především pro jejich svěřence daleko výhodnější zkrmování kvalitními krmivy, které respektují jednotlivé kategorie psů. Velmi jednoduše je pak možné podat přesnou dávku krmiva při správně zvolené kategorii. Obzvlášť důležité je to pro štěňata do jednoho roku. Při sestavování domácí krmné dávky je třeba mít na mysli, že pes není striktní masožravec. K masovému základu by měl tedy dostávat ještě podíl přílohy - rýže, těstovin, ovesných vloček apod. Velmi jednoduchým vodítkem pak u mladých psů jsou dva díly masa a jeden díl přílohy, u dospělých 1 : 1, u starých jeden díl masa a dva přílohy. U dospělého psa pak počítáme u denní krmné dávky spotřebu 25g masa na 1 kg tělesné hmotnosti. U mladých a rostoucích psů je to 30-40g na 1 kg. Nevýhodou doma připravovaného krmení je ztráta mnoha důležitých látek vařením. Zatímco štěňata je nutné po odstavení krmit 5 - 6 x denně s tím, že postupně se frekvence krmení snižuje. Dospělého psa krmíme 1x denně. Dříve byl mezi chovateli běžně rozšířen zvyk 1x za týden naordinovat psovi celodenní hladovku. Možná je škoda, že se od této praxe v současné době upustilo. Neměli bychom zapomenout zmínit, že pro psa rozhodně není vhodná uzenina a jiná slaná a kořeněná jídla, cukr a jiné sladkosti - obzvlášť čokoláda, syrové maso a vejce, alkoholické nápoje. Životu nebezpečné je pak zkrmování drůbežích a králičích kostí, prasečí a telecí krky a žebra a ryby. Diety | Některá onemocnění, způsobená poruchami metabolismu, hormonálními poruchami, nedostatečnou enzymatickou aktivitou apod., onemocnění srdce, jater, ledvin, ta všechna vyžadují po zvládnutí akutních potíží dlouhodobou, v některých případech i doživotní úpravu krmné dávky, abychom účinně předcházeli vzniku nových problémů. V současné době jsou pro celou řadu zdravotních problémů vyráběny klinické diety ve formě granulí. Jedná se o velký přínos pro pacienty i jejich majitele. Často si ale mnoho klientů stýská na příliš velké náklady na tyto diety. Předkládáme návody na některé doma připravené diety. Je možné střídat tyto domácí a komerčně vyráběné diety, čímž hlavně u velkých psů docílíme určitých úspor. Neměli bychom na ně však spoléhat zcela. Spíše je berme jako zpestření stravy svých čtyřnohých pacientů a dále jim kupujme kvalitně připravené dietní granule. DOPORUČENÁ DIETA PŘI VÝSKYTU RŮZNÝCH TYPŮ MOČOVÝCH KAMENŮ | KALCIUMOXALÁTOVÁ UROLITIÁZA U tohoto typu močových kamenů je hlavní stavební součástí vápník. Většinou se u pacienta jedná o poruchu metabolismu vápníku, jehož příčinu se obvykle nepodaří určit. Proto se léčba zaměřuje především na dietní opatření, která snižují koncentraci vápníku v těle, především v krvi a v moči. Tím se zabraňuje močovému kameni v dalším růstu, resp. lze docílit jeho postupné rozpouštění. Eliminují se vitaminy skupiny D, a to i v podobě tučných součástí syrového masa, jež jsou přirozeným depem těchto vitamínů. Dále pak vitamin C (ruský čaj, špenát, některé ovoce a zelenina). Nekrmíme pacienta solenou potravou (lidská strava).
Krmivo nevhodné: | mléko a mléčné výrobky, veškeré pečivo, soja, čokoláda, kakao, černý čaj, sardinky, jablka, třešně, meruňky, pomeranče, ananas, lesní plody, rajčata, špenát, fazole, mrkev
| Krmivo vhodné: | drůbež, vejce, brambory, rýže, špagety, banány, hrušky, meloun, popkorn |
Poněkud pohodlnějším, avšak finančně nákladnějším, řešením jsou komerčně vyráběné diety ve formě granulí nebo konzerv (Hill´s u/d, k/d, w/d, Waltham low protein). Dieta je doživotní! Velmi důležité, ostatně jako u všech typů kamenů, je spolupráce majitele a veterinárního lékaře. I po zdánlivém rozpuštění kamenů se po čase mohou objevit znovu. Pravidelné kontroly a vyšetření moči by proto měly být samozřejmostí. STRUVITOVÁ (TRIPELFOSFÁTOVÁ) UROLITIÁZA Tento typ močových kamenů patří k nejčastěji se vyskytujícím urolitům. Vzhledem k tomu, že původ vzniku těchto kamenů úzce souvisí s přítomností chronické infekce v močových cestách, zaměřuje se léčba především na potlačování této infekce. Léčba antibiotiky je dlouhodobá, u pacientů s poruchou obranyschopnosti organismu i permanentní, tzn. doživotní. Dalším léčebným opatřením je udržování pH moči v kyselém rozmezí, čehož se dosahuje podáváním tzv. acidifikátorů k normální stravě psa. Toho se dá ještě lépe docílit zkrmováním specielních diet, které svým složením přímo zajišťují kyselé pH moči pacienta ( Hill´s c/d, Waltham pH control ). Stejně jako všechny ostatní případy urolitů vyžadují i výskyt struvitových kamenů úzkou spolupráci majitele pacienta s veterinárním lékařem. Již samo rozpouštění tohoto typu kamenů často způsobuje objevení nových příznaků zánětu. Podávání antibiotik je dlouhodobé a kontrolní vyšetření moče, případně další vyšetření, je nutno pravidelně opakovat. I při úplném rozpuštění kamenů je totiž možný vznik nových. DOPORUČENÉ DIETY PŘI NĚKTERÝCH ORGÁNOVÝCH ONEMOCNĚNÍCH | DIETA PŘI JATERNÍ NEDOSTATEČNOSTI Vzhledem ke snížené schopnosti jater odbourávat v těle toxické látky, které vznikají při trávení bílkovina tuků, je třeba obě tyto složky potravy v krmné dávce výrazně korigovat. Bílkoviny se snižují na nezbytné minimum, tj. 2g/kg živé hmotnosti. Navíc není možné krmit jakoukoliv bílkovinu, je třeba dávat přednost vysoce stravitelným a hodnotným bílkovinným složkám potravy (např. tavený sýr, nízkokalorický tvaroh, vaječný bílek apod.). Tuky je většinou nutné redukovat úplně. Pro organismus nezbytné mastné kyseliny se dodávají ve formě olejů a margarinů. Kalorickou potřebu pacienta kryjeme především zkrmováním uhlovodanů t.j. cukry, polysacharidy ad., jež jsou obsažené např. v rýži, ovesných vločkách, bezvaječných těstovinách apod. Komerčně vyráběná krmiva nejsou pro pacienty s jaterní nedostatečností vhodná nejenom pro vysoký obsah především již zmíněných bílkovin a tuků, ale také pro eventuální nesnášenlivost v nich obsažených doplňkových látek. Pro většinu hepatopatií jsou určeny pouze komerčně vyráběné klinické diety typu Prescription diet (Hill´s k/d nebo i/d, Waltham Canine low protein apod.). Denní dávka by měla být rozdělena do 4 - 6 -ti porcí, aby zatížení trávicích orgánů a především jater nebylo nárazové, ale naopak plynulé. Multivitamínové preparáty jsou vhodné, stejně jako zvýšený přísun vit. K. MALDIGESCE - MALABSORPCE Narušené trávení následkem nedostatku enzymů a nedostatečná resorpce živin z tenkého střeva do organismu. Pacienta trpícího tímto syndromem krmíme vícekrát za den, nikoliv jednu velkou dávku denně, jak je u dospělých psů obvyklé. Dieta je základním terapeutickým opatřením. Další léčebná opatření se zahajují podle individuálního průběhu onemocnění. Dieta by měla obsahovat lehce stravitelné plnohodnotné bílkoviny jako např. hovězí či drůbeží maso, nízkotučný tvaroh, vaječný bílek, rýže, staré pečivo. Naopak by pacienti neměli konzumovat žádné tuky ani polysacharidy či škrob. Tuky lze v krmení nahradit přidáváním margarínů nebo dietních kuchyňských olejů. V krmné dávce by se však nemělo zapomínat na dostatek vlákniny, která zpomaluje střevní pasáž a zlepší využívání živin při resorpci ze střeva. Péči o tato pacienty mohou usnadnit komerčně vyráběné diety ve formě granulí nebo konzerv (např. Hill´s i/d, r/d). Podávání diety je doživotní! Velmi se doporučuje dbát na pravidelné podávání vitamínových a minerální preparátů, především vitamín A, D, E, K, B 12 a vápníku. Neméně důležité je pravidelné a časté podávání antiparazitárních preparátů jako prevence střevních cizopasníků, neboť jejich přítomnost ve střevě má značný vliv na snižování resorpce živin ze střeva do organismu. Přes důsledné dodržování dietních opatření může dojít u pacientů z nejrůznějších důvodů ke zhoršení jejich zdravotního stavu. Je vždy velmi důležité zjistit, proč k tomuto zhoršení došlo. Pravidelné kontroly, případně opakované vyšetření trusu usnadní monitorování zdravotního stavu pacienta.
RENÁLNÍ DIETA Dieta při onemocnění ledvin se zaměřuje na restrikci bílkovin v krmné dávce. Podle závažnosti onemocnění používáme dva základní typy diet:
Dieta s lehkou restrikcí bílkovin: | 1 vařené oloupaná vejce 70-100 g mleté maso s tukem lehce opečené 1 šálku rýže nebo vaječné těstoviny vařené v nesolené vodě 1 a 1 lžičky cukru nebo marmelády 2 krajíce chleba 1 tableta Calcium Spofa
| Přísady zamíchat s trochou mléka a zkrmit ve třech porcích. Tato dávka představuje denní potřebu 10 - ti kilogramového pacienta.
Dieta se silnou restrikcí bílkovin: | 2 vařená oloupaná vejce 1 šálku rýže nebo vaječné těstoviny vařené v nesolené vodě 3 lžičky oleje na saláty 1 tablety Calcium Spofa 1-2 špičky nože bikarbonátu sodného ( jedlá soda ) po zchlazení 1 špička nože kuchyňské soli
| Přísady zamíchat s vitaminy a zkrmit ve třech porcích. Denní dávka na 10-ti kilogramového pacienta. Z vitaminů dodáváme především vitamíny skupiny B a C. Za samozřejmé se považuje neomezený přístup pacienta k vodě a vyhýbání se fyzické námaze a stresu. Podávání jakýchkoliv léků konzultujte s veterinárním lékařem. Z klinických komerčních diet je vhodná např. Hill´s prescription diet k/d, Canine low protein diet, Trovet RID apod.
HYPOALERGENNÍ DIETA - DOMÁCÍ VAŘENÁ Obecně: vařené krůtí (kuřecí) maso nebo zelenina se zamíchá s vařenou rýží, rozdělí na malé porce a zamrazí. Krmí se dle níže uvedeného schématu. Kočky: 100g rýže + 100g kuřecího masa Psi:
1) Vegetariánská dieta: | 1,4 kg mrkve 1,4 kg hrášku 1,4 kg zelených fazolí 1,4 kg čerstvých nebo konzervovaných rajčat 285 g brokolice 450 g špenátu 2 kg bílé rýže
| Veškerou zeleninu uvařte ve vodě, nepřidávejte žádné koření. Rozdělte ji do nádob o objemu 0,6 l a nechte zamrazit. Tuto jednu porci smíchejte s rýží a krmte podle následujících instrukcí. Nespotřebovanou směs zamrazit. Instrukce pro krmný režim: Krmte 1 až 3 hrnku na každých 4,5 kg hmotnosti psa. Velkým psům je možno přidávat navíc rýži. Na tuto dietu převádějte psa postupně po dobu 8-10 dní, abychom nevyvolali průjem. Psi krmení vegetariánskou dietou mají obvykle měkčí stolici. Tato dieta je ve srovnání s komerčně vyráběnými granulovanými dietami chudší na bílkoviny, takže někteří psi po ní mohou zhubnout.
2) Krůtí maso s rýží: | 2,5 kg vařené rýže 450 g vařeného krůtího masa 1 + 1/3 čajové lžičky kalcium karbonátu 1 čajová lžička dikalcium fosfátu 5 lžic rostlinného oleje 1 čajová lžička soli
| (nepřidávat žádné jiné multivitamínové ani minerální přísady) Světlé i tmavé krůtí maso uvařte ve vodě. Do vody pro vaření rýže přidejte minerální soli, přidejte olej a po uvaření přidejte zvlášť uvařené maso. Dobře zamíchejte a zamražte. Dávkování:
Hmotnost psa | denní dávka | 1,8-5,4 kg | 140-280 g | 5,4-9,0 kg | 280-450 g | 9,0-22,5 kg | 450-900 g | 22,5-36,3 kg | 900-1300 g |
Upozornění: Při krmení hypoalergenní dietou (ať už se jedná o diagnostickou nebo léčebnou dietu) je nutno ji striktně dodržet. I malé množství potravního alergenu (např. pouhý pamlsek) může vyvolat klinické příznaky: kožní vyrážky, svědění, záněty ušních boltců. Doba podávání hypoalergenní diety se řídí instrukcemi veterinárního lékaře a může trvat několik týdnů, v některých případech i déle.
HYPOALERGENNÍ ELIMINAČNÍ DIETA Komerční granulované diety a vařené domácí diety: - používáme komponenty, které nebyly dříve zahrnuty v krmení pro pacienta
- platí zásada jednoho zdroje cukrů a jednoho zdroje bílkovin
- minimální doba podávání je 6-10 týdnů
- majitel pacienta by měl dále o dietě vědět následující informace:
- Dieta sestává pouze z jednoho zdroje cukrů, jednoho zdroje bílkovin a vody. Nepoužívejte k vaření masa máslo ani margariny, žádné koření, pouze sůl. Z masa odstraňte přebytečný tuk.Maso pouze vařené, ne pečené, grilované apod. K vařené rýži nebo bramborám lze přidat masový vývar. Poměr masa k bramborám či rýži by měl být 3 : 1. K dietě lze přidat syntetické(!) vitaminy, např. Spofavit, a lžičku slunečnicového oleje.
- Nejčastěji používané diety jsou jako zdroj bílkovin jehněčí, králík, krůta, ryba, jako zdroj cukrů brambory a rýže.
- Dietu je nutné podávat min. po dobu 6-10 týdnů, někdy i déle.
- Místo pamlsků a jako odměny lze použít pouze kousek masa obsažený v dietě, příp. bramboru nebo neochucené bramborové hranolky.
- Informujte celou domácnost o nezbytnosti dodržení diety.
- Pacient se po dobu diety nesmí dostat k jinému zdroji krmiva nebo odpadkům.
- Při procházce musí být pes stále na vodítku pro zamezení sbírání kousků potravin venku.
- Pamatujte!!! Pokud vaše zvíře pozře cokoli jiného než dietu, vystavujete se riziku získání zkreslených výsledků a nemusíme diagnostikovat příčinu onemocnění.
- Za 6-10 týdnů kontaktujte ošetřujícího veterinárního lékaře. Tuto dietu nelze krmit celoživotně, nejedná se totiž o vyváženou krmnou dávku.
- Všímejte si příznaků onemocnění v průběhu zkrmování diety, především svědění. Měřte svědivost pomocí pomyslné stupnice od jedné k desíti, přičemž desítka je stupeň svědění při zahájení diety. Všímejte si též lokalizace svědění.
- Někdy se stane, že pacient nechce hypoalergickou dietu přijímat (zejména kočky). I přesto zkuste vydržet s podáváním diety. Většina pacientů za několik málo dní začne krmivo přijímat. Nutná je opatrnost u obtloustlých koček, které z hlediska možných komplikací při déletrvající hladovce nelze nechat hladovět déle než 2-3 dny.
- Pokud se u pacienta dostaví řídká stolice, zvyšte množství rýže nebo brambor. Velmi zřídka se může objevit i zvracení nebo jiné příznaky. Vždy se ihned poraďte se svým ošetřujícím veterinárním lékařem.
DIETA PŘI CUKROVCE Je třeba zdůraznit, že kromě diety je velmi důležitá i celková péče o pacienta. Velmi důležité je zajistit pro pacienta pokud možno konstantní podmínky chovu, pravidelný denní režim, stálé umístění, pravidelná doba, kvalita a kvantita krmné dávky. Jakýkoliv stress a další choroby zhoršují průběh cukrovky u pacienta a mnohdy vyžaduje úpravu dávky inzulínu. Dávkování krmiva je nutné přesně odvažovat na vahách, ať už sestavujeme krmnou dávku sami, nebo používáme komerční diety. Obecné schéma při sestavování diabetické diety se řídí tělesnou hmotností pacienta - 75 kcal/kg živé hmotnosti u malých psů a 55 kcal/kg u velkých plemen. Představa, že diabetická dieta neobsahuje cukry není správná. Menší podíl cukrů (především ve formě polysacharidů) je žádoucí při náhle působících účincích insulinu. Při přípravě domácí krmné dávky se doporučuje podávat 2/3 masa a 1/3 krmiva s obsahem glycidů a vlákniny, např. rýže a zeleniny. Vláknina by měla tvořit 10 až 15 % krmné dávky. Podstatně vhodnější, avšak finančně poněkud náročnější je použití komerčních diet, jako např. Hill´s Prescription Diet r/d nebo w/d, Canine High Fiber Diet (Waltham). U obézních pacientů lze doporučit redukci hmotnosti s odpovídající korekcí dávky insulinu. Nadměrný pohyb sice snižuje potřebu insulinu, avšak není příliš žádoucí, neboť zvyšuje hlad a tím nepřímo ovlivňuje energetický metabolismus pacienta.Klíšťata a Borelióza | Napadení psů a koček klíšťaty je velký problém a hned pro začátek bychom si měli uvědomit skutečnost, že v současné době neexistuje preparát, který by je stoprocentně ochránil před těmito nepříjemnými parazity. Přestože máme k dispozici celou řadu antiparazitik, žádné z nich nefunguje dokonale. Je proto dobré proti klíšťatům vytvořit více obranných linií na těle napadaného hostitele. Znamená to např., že svého čtyřnohého přítele ošetříte na kůži mezi lopatky preparátem typu "spot", což je látka zabraňující klíštěti zavrtání do kůže. Dlouhodobě působící spray v srsti zabraňuje parazitům proniknutí ke kůži. Použití protiparazitárního obojku jako nejpřednější linie zamezí klíšťatům přichycení na těle psa nebo kočky. Přes tato důkladná opatření nemáme nikdy jistotu, že nenastanou podmínky, které umožní proniknutí klíštěte ke kůži a zavrtání do ní. Tam mohou způsobit lokální zánětlivou reakci, vzácněji i celkovou alergickou reakci. Daleko vážnějším rizikem napadení klíšťaty je možnost přenosu boreliózy. Je tedy velice vhodné zmínit jako důležitou součást ochrany proti napadení klíšťaty vakcinaci proti borelióze. Riziko přenosu boreliózy není zanedbatelné. Hovoří o tom fakt, že na okrese Jičín je 40% klíšťat nositelem této nákazy.
|
Kastrace - ano či ne? | Kastrace je chirurgický zákrok, při kterém jsou odstraňovány pohlavní orgány a tím je trvale zajištěna nemožnost daného jedince rozmnožovat se. Provádí se u samců i samic. Tento zákrok je jedním z nejdéle známých chirurgických operací. Prováděl se ve starých kulturách již před tisíciletími. Možná právě proto je opředen tolika mýty a pověrami. Nejčastějšími argumenty majitelů fen i psů, koček i kocourů proti kastraci jsou následující. Je to proti přírodě! Na tento argument se přímo nabízí otázka, kterou vlastně přírodu má dotyčný na mysli. Pokud pes sdílí s člověkem pod jednou střechou několik tisíc, možná několik desítek tisíc let, je nepochybně vystaven týmž civilizačním faktorům, jako jeho ochránce a pán. V přírodě by většina psů chovaných člověkem dříve či později zahynula. Kde tedy potom je ona příroda? Tloustnou! Vlivem změněných hormonálních poměrů v těle kastrovaných zvířat dochází ve zvýšené míře k zadržování tekutin v organismu a ke zvyšování tělesné hmotnosti. Záleží však pouze na chovateli, zda přiměřeným pohybem a krmnou dávkou zabrání nadměrnému tloustnutí či nikoliv. Jsou líní a nehlídají! Tento argument se týká především samců, kocourů a psů. Kastrovaným kocourům se vyčítá malá snaha při odchytu drobných hlodavců, psům pak nedůslednost ve střežení jim svěřených majetků. Pokud zákrok není proveden na nedospělém zvířeti, obvykle jsou tyto obavy liché. Poruchy močení! O této asi nejreálnější komplikaci po kastraci ví paradoxně nejméně chovatelů. Problém se objevuje obzvlášť u fen. Velmi malé procento z nich reaguje na pokles hladiny pohlavních hormonů pomočováním. V současné době se tato komplikace dá řešit podáváním hormonálních tablet. Trochu jinak se projevuje tento problém u kocourů, kde malé procento z nich naopak močit přestane úplně. Jedná se o naléhavý stav, při němž dochází k ucpání močové trubice a zamezení odtoku moči. Tento stav musí řešit veterinární lékař. Postihnout může ovšem i kocoury nekastrované. Jednoznačné přínosy kastrace.
- Zabránění nežádoucí gravidity fen a koček, zabránění toulání psů a kocourů.
- Především u fen prevence závažných gynekologických problémů ve vyšším věku, kdy chirurgické řešení může být značně rizikové.
- Prevence nádorových onemocnění mléčné žlázy u fen a prostaty u psů.
- U koček a kocourů v neposlední řadě snížení frekvence kontaktů s polodivokou populací koček, jež je nejvýznamnějším rezervoárem infekčních a parazitárních onemocnění.
Souhlas s kastrací je pouze projevem přijetí zodpovědnosti za svoje vlastní konání, kterým jsme do života psů a koček zasáhli jejich domestikací. Na tomto místě je vhodné zmínit se též o podávání hormonálních preparátů zabraňujících nástupu říje u fen a koček. Lze je aplikovat v injekční nebo tabletové formě. Neměli bychom je však podávat dlouhodobě, neboť ani jednorázová aplikace není bez rizika. V žádném případě těmito preparáty nelze nahradit kastraci.
|
Jak se starat o pejska s onemocněním srdce | Jak srdce funguje? Srdce je sval a jako každý sval má svoje typické vlastnosti a možnosti. Funkcí srdce je neustále dodávat do těla, především do životně důležitých orgánů, kyslík a živiny. Srdce pracuje jako pumpa a jeho činnost je velmi složitým způsobem z mnoha částí těla sledována a ovlivňována. Srdce je rozděleno na pravou a levou část. Do pravé síně přichází krev zbavená kyslíku a z pravé komory se dostává do plic. Tam se okysličuje a vrací se do srdce, tentokrát do levé síně. Z levé komory je pak okysličená krev distribuována do celého těla. Jak se onemocnění srdce projevuje? Příznaky onemocnění srdce jsou velmi individuální. Mnohé z nich se velmi lehce přehlédnou nebo podcení a tím dojde ke vzniku nevratných změn. Obecnými příznaky je obvykle skleslost, snadná unavitelnost, dušnost, velmi často suchý dávivý kašel, jakoby pacient měl "v krku kost". Může se objevit i úbytek hmotnosti a zvětšení objemu dutiny břišní. Ke včasnému odhalení srdečního onemocnění vede pouze preventivní vyšetření včas provedené. Proč je nutné začít s léčbou co nejdříve? Ať už je příčinou onemocnění srdce deformita chlopní, zúžení velkých cév, poruchy rytmu atd., obranná reakce organismu je ve většině případů podobná. Dochází ke zrychlení a zesílení srdečního rytmu a k zužování cév, což nutí srdce vypuzovat krev do těla pod vyšším tlakem, zbytňuje srdeční svalovina, dochází ke stagnaci krve v plicích a v dutině břišní a vznikají stagnační otoky. Všechny tyto procesy zanechávají na srdci více či méně nevratné změny, které se v mnoha případech již nedají eliminovat žádnou léčbou. Naopak včasná léčba tyto procesy význačně zpomaluje nebo úplně zastavuje. Prodlužujeme tím pacientův život a zlepšujeme jeho kvalitu. Jak vyšetřujeme pejsky s onemocněním srdce? Pro důkladné vyšetření srdce a objasnění příčin onemocnění je nutné důkladné klinické vyšetření - auskultace, rentgenologické vyšetření, EKG, popř. vyšetření ultrazvukem. Teprve po pečlivém posouzení všech vyšetření je možné stanovit definitivní diagnózu a zahájit účinnou léčbu. Léčba každého pacienta je vždy individuální a i při totožných příznacích se může u jednotlivých pacientů lišit. Jak se starat o psího kardiaka? Sestavení správné diagnózy a zahájení patřičné léčby jsou v rukou veterináře. Nedílnou součástí péče o kardiologického pacienta je dodržování nezbytné životosprávy pacienta. Tuto úlohu za pacienta přebírá samozřejmě jeho majitel. Hned na začátku je třeba upozornit, že zřídka se podaří tato opatření důsledně dodržet, ale měli bychom se o to alespoň snažit. Pacient by se měl vyvarovat fyzické námahy, především jednorázové zátěže. Např. běhání vedle kola, hraní si s jiným psem nebo s dětmi, usilovné štěkání atd. Vycházky by se měli odehrávat pouze na vodítku. Velmi důležité je dodržovat stejnou pohybovou aktivitu ve všedních dnech i ve dnech volna a vyvarovat se tak krizím tzv. "víkendového syndromu". Stejnou zátěží pro nemocné srdce může být i psychická a emoční zátěž. Těžko přikážeme psímu pacientovi, aby potlačil radost např. z příchodu majitele nebo jiné blízké osoby. Proto se těmto epizodám nedokážeme zcela vyhnout. Je však v silách majitele zkrátit tento čas na minimum. Velmi podstatné jsou pravidelné kontroly dle pokynů u veterinárního lékaře. Srdeční choroby mají progresívní průběh a časem je nutné po zopakování vyšetření doplnit terapii o další léky, případně léky změnit. Je také dobré si uvědomit, že některé léky bude pacient užívat již doživotně. Jak se starat o pejska s kloubními potížemi | Klouby jsou funkčně velmi důležité součásti kosterní soustavy.Je to pohyblivé spojení mezi dvěma kostmi, jejichž vzájemné konce jsou kryté chrupavkou,mezi nimi je dutina vyplněná kloubní tekutinou /synovií/. Celý kloub je obalen vazivovým /kloubním/ pouzdrem a doplněn silnými vazy zaručující stabilitu. Složitá stavba a funkce, kterou klouby mají, je přímo předurčuje k častým problémům a ve veterinární praxi se s tímto setkáváme prakticky denně. Záněty, degenerativní procesy, úrazy, vrozené vady - to vše znamená velkou bolestivost a omezení pohyblivosti pacientů. V některých případech jsou to změny nevratné, nevyléčitelné a jen dobrou spoluprací majitele s ošetřujícím lékařem lze alespoň částečně docílit jakési spokojenosti pacienta. Jedním z nejčastějších a nejznámějších ortopedických onemocnění je dysplazie kyčelních kloubů, ale se stejnými problémy se potýkáme prakticky na všech kloubech v těle a samozřejmě nesmíme zapomenout se zmínit o páteři a její meziobratlová spojení. Klinické projevy jsou různé v závislosti na druhu a stupni poškození - bolestivost, neochota k pohybu, kulhání, abnormální pohyb nebo postoj, obtížné vstávání, svalová atrofie apod. Ve všech případech je velmi důležitá péče a opatření prováděná majitelem zvířete a na něm nejvíce záleží zda terapie bude více či méně úspěšná. V čem tedy můžete pomoci? REDUKCE TĚLESNÉ HMOTNOSTI Snížením hmotnosti můžeme významně redukovat problémy spojené s nemocemi kloubů a to nejen u obézních jedinců. Dieta vedoucí ke snížení tělesné hmotnosti, může kladně ovlivňovat potřebu medikace nebo chirurgického zákroku. Docílit toho je možné hlavně úpravou krmné dávky tak, aby docházelo k úbytku tukové vrstvy při zachování svaloviny. Vždy je nutné toto konzultovat s veterinárním lékařem. Zvýšení energetického výdeje pohybem je u ortopedických pacientů prakticky nemožné, nebo jen velmi omezené. PROTIZÁNĚTLIVÉ LÁTKY A NUTRIČNÍ DOPLŇKY Touto formou terapie snižujeme hlavně bolestivost a omezeně příznivě působíme na hybnost kloubů. Patří sem hlavně tzv. nesteroidní antiflogistika a různá chondroprotektiva, která v současnosti doslova zaplavila trh. Nejčastěji je to směs různých proteinů, mukopolysacharidů, aminokyselin, minerálních látek, vitamínů a enzymů. Je nutná velmi pečlivá volba po konzultaci s lékařem. REHABILITACE Správné cvičení pro posílení svalů kolem kloubů může snížit jejich zatížení a pomoci tak eliminovat bolest.Cvičení by mělo zahrnovat plavání, kontrolovanou chůzi a cviky na posílení svaloviny. Naopak je nutné se vyvarovat prudkých pohybů, skákání, hrám s jinými psy apod. Hydroterapie je velmi významnou součástí léčby, jenž umožňuje zvýšit sílu svalů a rozsah hybnosti kloubů s minimálním rizikem poškození. V teplé vodě se sníží ztuhlost kloubů, snižuje se bolestivost a pes snese větší zátěž. Můžeme provádět jednak pasivní cvičení a protahování nebo přímo plavání. Nadnášení těla vodou dovoluje pohyb i tam kde je plné zatížení končetiny kontraindikováno. Pasivní rehabilitace nám umožňuje procvičit kloub zvyšovat jeho hybnost a zlepšovat výživu poškozené chrupavky. Nezabráníme tím úbytku svalové hmoty ani nezvýšíme pevnost svalů. Aktivním cvičením se snažíme docílit alespoň částečně původní pohyblivosti pacienta. Je velmi důležité správně odhadnout zátěž a způsob kterým aktivní cvičení provádíme. Na začátku je to například prosté přenášení váhy, v další fázi pomalá chůze na vodítku, chůze do schodů ze schodů, cviky sedni-lehni-vstaň a jiné dle druhu a rozsahu poškození. Péče majitele o psa s kloubními potížemi je velmi důležitou součástí terapie ať konzervativní nebo chirurgické a v některých případech je prakticky jedinou a hlavní metodou léčby a to zejména z finančních důvodů. Smyslem je ulevit zvířeti od bolesti, zachovat funkčnost kloubů. Jak se starat o pejska s alergií | Nebuďme hned od začátku pokrytečtí. Buďme upřímní sami k sobě. Jak my veterináři, tak vy chovatelé. Četnost utrácení alergického pacienta je hned po pokročilém stáří druhý nejčastější důvod, proč se majitel rozhodne pro euthanasii. Prostě mu dojdou nervy nebo peníze nebo obojí. V mnoha případech je to zbytečné.
Často se hned na počátku diagnostiky kožního (nejčastěji, ale v úvahu přicházejí i jiná) onemocnění vynakládají zcela neodůvodněně značné finanční částky na zcela zbytečná vyšetření, zatímco se vůbec neprovedou ta základní, ne tak nákladná, od kterých se pak odvíjí další, specifičtější a dražší diagnostické postupy. Často je majitel takového pacienta netrpělivý a očekává zlepšení když ne okamžitě, tak tedy alespoň do zítra a bláhově se domnívá, že zázrak nastane u jiného veterináře. Nenastane. Péče o pacienta s alergií se odvíjí vždy od konkrétních potíží a je třeba ke každému pacientovi přistupovat velmi individuálně. Lze ale nastínit několik základních pravidel, která platí obecně.
Dieta Mnoha pacientům zmírní projevy alergie hypoalergenní dieta. V našich podmínkách se nejčastěji používá jehněčí nebo rybí maso s rýží. Přestože pacient nemusí trpět přímo potravní alergií, jeho organismus není při této dietě zatěžován těžce stravitelnou bílkovinou a přispívá to k celkovému zlepšení zdravotního stavu. Stejně důležité je vyloučení mléčných výrobků, slaných a kořeněných či jinak ochucených jídel ze stravy. Odčervení, odblešení Jakýkoliv vnitřní i vnější parazit vylučuje do těla toxické látky, jež mohou přispívat k alergizaci pacienta. Pravidelné podávání antiparazitik je tedy obzvlášť u těchto pacientů velmi důležité. Anální žlázy, uši, oči I při sebelepší péči o alergického pacienta se nevyhneme určitých epizod zhoršení zdravotního stavu. Tato zhoršení se nejčastěji jako první objeví v místech, kde je pokožka vlhčí. To je oblast okolo tlamy, očí, uší, konečníku, mezi prsty apod. Je třeba tato místa pravidelně a důsledně sledovat a pečovat o ně, např. čistění uší, pravidelné vyprazdňování análních žlaz a jiné, podle doporučení veterinárního lékaře. Ten stanoví i četnost některých dalších vyšetření, především krevních parametrů, hladiny hormonů atd. Voda a koupání Mnohé epizody zhoršení jsou vyvolány přímým kontaktem s vodou v jakékoliv podobě. Po vykoupání v řece, rybníce, v mokřině, ve vlhké louce, po zmoknutí. Je třeba rizikové pacienty před tímto prostředím chránit. Kamarádi v domácnosti (kočky) V některých případech při dobře zpracované diagnóze jsme schopni zjistit, jaký konkrétní alergen vyvolává u daného pacienta potíže. Pak je za určitých okolností možné docílit toho, že pacienta izolujeme od alergenu, který způsobuje potíže. V prostředí domácnosti to mohou být výše vzpomínané blechy, kočka, ale také některé druhy okrasných rostlin. Jaro, léto, podzim, zima Sezónnost výskytu příznaků alergického onemocnění je typická. Pro různé typy alergií je příznačné, že jejich projevy jsou výraznější v různých ročních obdobích. Týká se to především pylových alergií, ale např. i přecitlivělosti na bleší kousnutí. Léčbu je třeba po konzultaci s veterinářem doplnit podle příslušných symptomů.
|
| |
| |
|
|
|
|